1.kapitola

11. září 2010 v 11:35 | Kity |  Zapomenuté vzpomínky


,,Opravdu jsi si tím vším jistá?"ptala se snad již po desáté Mary a při tom mi pomáhala složit posledních pár kousků oblečení do cestovního kufru.
,,Ano, je to perfektní. A teď s tím již nemohu skončit, najala jsem několik zaměstnanců,"připomněla jsem jí.
,,To je pravda, ale… budu nervózní, když budeš tak daleko. Vždyť na to budeš úplně sama."
,,Nebudu Mary. Jak jsem řekla, najala jsem několik zaměstnanců.
,,Dobře. Potom tedy pojedu s tebou."
,,A necháš zde Jamese s malou Jane samotné? Jsi hodná Mary, ale opravdu si nemusíš dělat starost. Budu v pořádku."
Mary si myslela, že na mě musí neustále dohlížet a pomáhat mi. Nejspíše v ní zůstával ten pocit, když jsem sem přišla z vřesovišť. Ale to bylo před sedmi lety. Posadila jsem se na postel a povzdychla si, jako pokaždé, když jsem se nad minulostí zamyslela. Poslední rok se mi i dařilo přečkat den, kdy mne tato myšlenka netrýznila, ale v noci zase minulé časy ožívaly. Strašily mě nebo mě těšily, sama nevím, v mých snech, které nebyly toho druhu, že se vám s končící nocí ráno rozplynou. Kde je mu asi konec? Ale ne. Teď mám svou školu, můj sen, jež se objevil již v mém nízkém věku. Teď, po jedenácti letech bude splněn.

A opět jsem stála před tím domem. Domem, jež pro mne nyní bude znamenat život, veškerý čas a lásku. Je to smutné.
Před spoustu lety jsem, plná ideálů, tímto chtěla obdarovat osobu mi důležitou. Ale nevyšlo to. Mé srdce se již musí upínat k reálným věcem. Už jsem se probudila, ze sladkých snů a už stojím nohama pevně na zemi. Kdyby mi bylo nabídnuto znovu se vrátit, věřím, že bych odolala.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama