II.3 kapitola

17. srpna 2010 v 16:03 | Kitty |  Silnější než cokoliv
Vážně nvm, co se v 19. století dělalo na misiích, proto je to opravdu stručné a možná i nepřesné.
↓↓↓


Vrátil se brzy a s úsměvem na rtech.
,,Přijmou nás, pojďte,"řekla a vracel se k ohni. Ještě než jsme tam úplně vstoupili, obrátil se na mě:,,Mluví pouze hinduánsky, pamatujete si to, Jano?" Přikývla jsem. Nebyla jsem strachy schopná slova. Přišli jsme k ohni, jehož světlo nás ozářilo. Upřely se na nás všechny zraky lidí sedících okolo ohniště. Jan Křtitel přešel jistým krokem k jednomu místu, kde s usadil, a začal rozmlouvat s nějakým mužem, jenž vypadal jako náčelník. Rychle jsem se usadila vedle něho. Ostatní si nás prohlíželi se zájmem, který po chvíli opadl, takže jsem si mohla naopak prohlédnout já je.
                 Seděli okolo ohně po skupinkách, ve kterých se spolu bavili.
Naproti mně si povídaly dívky zhruba stejného věku. Jedna se jejich rozhovoru neúčastnila a pozorně si mne prohlížela. Rychle jsem se podívala jinam.
V mihotavém světle ohně bylo poznat, že jsou všichni snědé pleti, tmavých očí a vlasů. Byli oblečeni do prostého režného oblečení. Naše ošacení vypadalo mezi jejich prostým jako mé mezi šaty bohatých lidí.
                Z pozorování mne vytrhla osoba, která ke mně přišla.
,,Zdravím, já jsem Mary,"představila se špatnou angličtinou. Také jsem se jí představila a snažila se mluvit pomalu, aby mi porozuměla.

Mary mě dovedla do jednoho domku. Přiřadila mi pokoj, který jsem měla sdílet pouze sní, čemuž jsem byla ráda. Mary jsem si za tak krátkou dobu oblíbila. Velmi mi povahou připomínala Marii, která se právě nacházela v Anglii. Byla tichá, ochotná, dobrosrdečná, chápavá a vstřícná. Byla jsem ráda, že jsem zde někoho takového potkala. Další dobrá věc na tom byla, že uměla částečně anglicky. Zeptala jsem se jí na to. Odpověděla mi:,,Má matka žila dřív zde,můj otec sem přijel, a oni se zamilovali. Když já jsem se narodila, jeli jsme pryč. Poté můj otec zemřel a má matka mě vzala sem, zpátky. Nedávno zemřela také." Když jsem si ji teď pořádně prohlédla v mihotavém světle svíčky, všimla jsem si, že se od ostatních liší. Vlasy sice měla černé, ale s nádechem hnědé. Oči měla zbarvené do modrošedivé. Její pleť nebyla tolik snědá. A zdála se o něco vyspělejší a chytřejší než ostatní. Posadila jsem se na postel.
                   Pokoj byl opravdu skrovný, ale přesto útulný. Měsíční svit do pokoje vnikal dvěma okny. Pod každým stála postel, Maryina a má. Další vybavení pokoje bylo několik skříněk a stůl s dvěma židlemi.
                   První noc v Indii mimo civilizaci byla poklidná. Nejprve jsem nemohla usnout kvůli zvukům divoké přírody, ale brzy jsem si zvykla a tyto pravidelné zvuky mne ukolébaly ke spánku.
                   Probudily mne zlaté paprsky slunce, jež mě šimraly na tváři. Pronikaly sem otevřeným oknem.
,,Pospěšte,"zvolala Mary, která stála u okna a otočila se na mne, když jsem se probudila. Vypadala, že tam stojí už pěknou chvíli. Zastyděla jsem se. Musela jsem spát dlouho. Rychle jsem vyskočila z postele a ustrojila se.
Když jsme vyšly ven, zjistila jsem, že slunce teprve vychází. Ale zdejší obyvatelé byli zvyklí vstávat brzy. Umyla jsem se v čistém potůčku, který protékal vesnicí. Nato jsem se rozhodla najít Jana Křtitele. Narazila jsem na něj brzy. Povídal si opět s náčelníkem. Něco mu zaujatě vysvětloval a v ruce držel Bibli. Podle jeho výrazu jsem poznala, že hovoří o svém Pánu. Když mě uviděl, přestal rozprávět, obdařil mne úsměvem a pozdravem:,,Á,dobré ráno, Jano!"
,,Dobré ráno, opravdu nádherné, že?"poukázala jsem na vysoké teploty již tak brzy ráno. Náčelník mi popřál to samé jako Jan Křtitel. Načež si bratranec uvědomil, že nás nepředstavil a ihned se toho chopil.

Tato vesnice byla velmi vstřícná. Možná to bylo tím, že žila tak blízko civilizace a ne úplně odloučeně. Nechali nás informovat o Bohu. Jak již řekl Jan Křtitel, já měla pracovat s dětmi. Všechny děti od věku tří let až do čtrnácti se shromáždily v jednom domečku. Bála jsem se, že mé hinduánštině nebudou rozumět,proto se mnou šla Mary, aby mi když tak pomohla. Šlo to celkem dobře. Myslím, že jsem ty děti zaujala, ale jestli to zaujetí bude stačit na přesměrování víry, nevím.

Svázala jsem si své šaty do uzlu, jako předtím, abych je mohla pohodlně nést. Čekala nás další cesta. Po čtrnácti dnech jsme opouštěli vesnici. Byla jsem připravena, mohla jsem vyrazit. Vzala jsem svůj uzel a chtěla vyjít ven z domku, jenže ještě ke mně přistoupila Mary.
,,Já půjdu s Vámi,"vypravila ze sebe.
,,Prosím?"nechápala jsem.
,,Půjdu s Vámi, vždyť mě tady nic nedrží, půjdu,"řekla rozhodně.
,,Jsi si jistá, Mary? Co když se již nikdy nebudeš moci vrátit?"
,,Věř mi, přemýšlela jsem o tom dost dlouho."
,,Dobře tedy, jak myslíš." Mary se na mě usmála a popadla svůj balíček, který již měla připravený. Vyšly jsme před dům, kde již čekal Jan Křtitel. Obeznámila jsem ho se situací a kupodivu nic nenamítal. Byla jsem ráda za Maryinu přítomnost, bylo hezké mít po boku dalšího přítele.
               Cesta byla opravdu vyčerpávající. Šli jsme celý den. Celý den na nás pražilo slunce. Když konečně zapadlo za obzor, byla teplota ucházející. Šlo se nám tedy poněkud lépe. Avšak já jsem se začala cítit podivně. Motala se mi hlava, cítila jsem celkové
vysílení.
Klidně jsem se pokoušela kráčet dál a nedat nic znát, ale Mary jsem neoklamala.
,,Není Ti něco, Jano?"chytila mě za ruku.
,,Ne, jsem pořádku, jenom jsem trochu unavená,"řekla jsem, překvapená jak slabě můj hlas zní.
,,Jak daleko to ještě je?"zeptal se bratranec Mary.
,,Jen kousek, ale..."
,,Slyšíte, Jano? To vydržíte, jen ještě kousek!" Přikývla jsem a plahočila jsem se dál. Mary po mně každou chvíli házela starostlivé pohledy, já se pokusila o úsměv, abych ji uklidnila.
           Mary měla pravdu, během chvíle jsme došli do další vesnice. Přestože byli docela nepřátelští, nechali nás u nich ubytovat. Pamatuji si, že jsme stáli uprostřed vesnice, a potom se se mnou zatočil svět a já jen cítila, jak klesám k zemi. Poslední, co jsem vnímala, bylo, jak mne Jan Křtitel zachytil a Mary vykřikla:,,Jano!" Poté jsem se propadla do hlubiny.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama