Epilog

28. srpna 2010 v 14:54 | Kitty |  Silnější než cokoliv
Tak a konec. Díky čtenářkám za jejich povzbuzující komenty. Fakt mě to bavilo. Pls, napište mi svůj názor na tuhle povídku, i kritika je vítána. Mám rozepsanou ještě jednu, tak abych se mohla kdyžtak polepšit. Díky moc Kitty↓


,,Adélko, běž si hrát,"pokynula jsem jí a ona se odebrala do stínu stromů se svou ,,poupée". Seděli jsme teď s Edvardem na terase zalité zářivými slunečními paprsky sami. Chvíle jako dělaná na otázku, která velmi dráždila mou přirozenou zvědavost.
,,Edvarde, kdo za tím vším byl? Co se vlastně stalo? Co se stalo, že jsi nebyl na té…lodi?"
,,Hnedle ti to povím. Ten den, kdy jsi mne vyprovodila, ještě týž den jsem dorazil do Sollies-Pont, městečka blízko Toulonu, kde se nacházel pan Sherweard. Hned jsem ti napsal dopis, abys věděla, že je vše v pořádku. Doufal jsem, že to alespoň trochu zmírní tvé obavy o mě. Sešel s panem Sherweardem. Prý je z nejmenovaného zdroje informován, že Adélka byla unesena na Sardinii. Doporučil mi tam odplout. Prý má na Sardinii známého obeznámeného s celou záležitostí, který tento případ převezme. On má prý moc práce na Kontinentě, než aby mohl odplout se mnou. Ještě týž večer jsem odjel do Toulonu a zamluvil si místo na lodi. Přespal jsem v hotelu a poslal ti další dopis. Ráno ještě před svítáním ke mně přišel posel a vyřídil mi důležité zprávy od pana Sherwearda. ,Monsier,´oslovil mne a pokračoval perfektní angličtinou, ,mám Vám předat dopis od monsiera Sherwearda.´ A předal mi obálku. V dopise stálo:,Pane Rochestere, vyslyšte prosím mé upřímné omluvy. Omluvy za nepříjemnost, která nastala. Miss Varens, již jsem měl dle Vašich požadavků nalézt se nenachází na ostrově Sardinie, jak jsem Vám včera oznámil. Včera vyvstaly na povrch ještě další okolnosti a jsem si jist, že Miss Varens právě pobývá v ….. Přijměte prosím mé omluvy. S pozdravem J. Sherweard´ Na nic jsem nečekal. Mé zavazadlo bylo již na lodi, ale toho jsem nedbal. Odebral jsem se do onoho města a ,Miss Varens´ jsem tam opravdu nalezl. A loď se mezitím potopila. Byl jsem zaznamenán jako pasažér lodi a nacházely se zde i mé věci, nelze se tedy divit, že lidé dospěli k takovému závěru. Ihned jak jsem se to dozvěděl, jsem pospíchal domů, protože jsem měl o tebe strach." Na chvíli se odmlčel. Chtěla jsem se ho ještě zeptat, kdo to vše způsobil, ale když jsem otevírala ústa, že se zeptám, pokračoval: ,,A ptáš se mne, kdo toto vše způsobil? Kdo za tím vším stál? Byla to jedna mizerná bezvýznamná osoba,"skřípal mezi zuby, ,,která ti je vděčná za tvou pomoc. Vidím v tvém obličeji zmatený výraz, Jano, ale jakmile vyslovím to jméno, jsem si jist, že budeš vědět, o koho jde. Tou prachobyčejnou osobou je Richard Mason."
Richard Mason? Ten muž, který se nechá tak snadno zmanipulovat, ten, který je tak nevýrazný, ten, že by byl schopen zinscenovat něčí únos? Těžko se tomu dalo uvěřit. Ale proč? Vyslovila jsem tu otázku nahlas.
,,Jeho záměrem bylo mi ublížit…Ranit mne tak, jako jeho ranila smrt jeho sestry. Myslí si, že jsem za ni zodpovědný já."
,,A Adélka?"Zeptala jsem se ho, protože jsem vůbec nechápala, jak je do toho ta malá Francouzka zapletena.
,,Tím mě chtěl ranit. Tedy původně-."
,,Co bylo původně?" Chvíli mlčel a potom si mě k sobě přitiskl.
,,Původně si měla být předmětem únosu ty."
,,Já?"zeptala jsem se, překvapená, jak klidně můj hlas zní.
,,Koho jiného by měl unést, aby mi způsobil bolest? On tě ale , díkybohu!, nemohl nalézt. Čím jiným únosem by mě zranil?"
Mlčela jsem.
,,Pouze tvým."

Ano, tím končí můj příběh, šťastným koncem. Konečně jsem ho dosáhla, ač byla trasa poměrně trnitá a místy až neschůdná, dobelhala jsem se k cíli. A o to více si ho teď budu vážit, když mne stál tolik sil…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mixxx Mixxx | 23. června 2011 v 16:37 | Reagovat

Právě jsem to dočetla. Krásný příběh, hlavně že to skončilo dobře :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama